Metodika

Odkud data jsou a jak srovnatelná jsou

Všechna srovnání jsou z mezinárodně harmonizovaných statistik: státy je sestavují podle společných pravidel, takže jsou srovnatelnější než národní rozpočty. Úplně stejné ale nejsou: státy mají různé instituce a některé věci platí jinými cestami. Tady je, co každý zdroj obsahuje a kde je srovnání zkreslené. Země s hvězdičkou (*) v grafech mají poznámku níže.

Souhrnná čísla a oblasti výdajů (ESA 2010, COFOG)

Co obsahuje: celý vládní sektor podle evropské metodiky národních účtů ESA 2010: stát, obce a kraje, fondy sociálního zabezpečení (u nás zdravotní pojišťovny) a další veřejné instituce, které jsou financované hlavně z veřejných peněz. Akruálně a bez převodů mezi nimi. Zdroj: Eurostat, Government finance statistics.
Kde se státy liší: které instituce patří do vládního sektoru (veřejné nemocnice, dopravní podniky, univerzity) posuzuje statistický úřad podle toho, zda se financují z tržních příjmů; podobné instituce tak mohou být v jedné zemi uvnitř a v jiné mimo.
COFOG: výdaje podle účelu (deset oddílů) vykazují všechny země; podrobnější skupiny jen dobrovolně a ne vždy úplně (Eurostat, Manual on sources and methods for COFOG). Dlouhodobou péči o seniory a zdravotně postižené řadí některé země do oddílu Zdraví, jiné do Sociálních věcí.
% HDP: poměr k HDP zkresluje srovnání u zemí, kde HDP neodpovídá příjmům obyvatel (Irsko*, viz níže).

Daně a pojistné (Taxation trends)

Co obsahuje: daně a povinné sociální a zdravotní pojistné vybrané vládním sektorem a institucemi EU (cla), akruálně (Eurostat, Tax revenue statistics).
Kde se státy liší: povinné platby do soukromých fondů mimo vládní sektor (například povinné soukromé penzijní spoření) se do daňové kvóty nepočítají, i když pro lidi fungují jako odvod. Hranice mezi daní a pojistným se liší: Švédsko* vede velkou část odvodů zaměstnavatelů jako daň ze mzdových nákladů, Dánsko* platí sociální systém hlavně z daně z příjmů.
Daňové úlevy vyplácené i lidem, kteří daň neplatí (například daňový bonus), se podle ESA 2010 účtují celé jako výdaj, ne jako snížení daní.

Sociální ochrana (ESSPROS)

Co obsahuje: dávky všech systémů sociální ochrany, veřejných i soukromých se sociálním účelem (například zaměstnaneckých penzijních fondů), bez správních nákladů (Eurostat, ESSPROS Manual).
Hrubé částky: dávky jsou uvedené před zdaněním. V zemích, kde se dávky a důchody daní, se státu velká část vrací: v Dánsku* podle OECD 7,6 % HDP, ve Švédsku* přes 5 % HDP (2019; OECD, Social Expenditure Update 2020). Čistá sociální podpora je tam tedy menší, než ukazuje graf.
Soukromé penzijní fondy: v Nizozemsku*, Dánsku, Švédsku a Chorvatsku tvoří zaměstnanecké a fondové penzijní systémy přes 30 % důchodů (Eurostat, Pensions in national accounts); ESSPROS je počítá, oddíl Sociální věci v COFOG ne.

Zdravotnictví (účty zdravotnictví SHA)

Co obsahuje: běžné výdaje na zdravotní péči ze všech zdrojů podle společného systému účtů zdravotnictví (System of Health Accounts), bez investic.
Kde se státy liší: nejvíc u dlouhodobé péče: některé země do ní počítají zařízení pro zdravotně postižené všech věků, jiné jen pro seniory, a část péče vedou jako sociální službu (European Journal of Public Health, 2024).

Vzdělávání (UOE)

Co obsahuje: veřejné výdaje na vzdělávání od mateřských po vysoké školy ze společného sběru UNESCO, OECD a Eurostatu, výdaje na žáka přepočtené na plný úvazek a paritu kupní síly.
Kde se státy liší: vysoké výdaje v % HDP mohou znamenat dražší školství i víc dětí a studentů; proto je vedle toho srovnání na žáka. Soukromé platby (školné) se nepočítají.

Obrana (NATO)

Co obsahuje: výdaje ústřední vlády na ozbrojené síly podle společné definice NATO, včetně důchodů vojáků a civilních zaměstnanců ministerstev obrany (NATO, Defence Expenditure of NATO Countries).
Kde se státy liší: síly ministerstev vnitra, policie nebo pobřežní stráže se započítávají jen v poměru, v jakém jsou vycvičené a vybavené jako vojsko a nasaditelné v zahraničí; to každá země posuzuje sama. Nákupy techniky NATO zaznamenává podle jiného okamžiku než národní účty. NATO samo upozorňuje, že jeho čísla se mohou výrazně lišit od národních.

Země s poznámkou (*)

Irsko: HDP je nafouknuté zisky a majetkem nadnárodních firem. Irská centrální banka proto zavedla upravený hrubý národní důchod (GNI*); HDP bylo v roce 2017 o 62 % vyšší než GNI* (přehled). Všechny údaje Irska v % HDP proto vypadají nízko, například dluh je v poměru ke GNI* zhruba dvojnásobný (Irish Examiner podle irské rozpočtové kanceláře).
Norsko: příjmy a přebytek vládního sektoru tvoří z velké části daně a dividendy ze státních firem těžících ropu a plyn; přebytek byl i v roce 2025 přes 10 % HDP (Statistics Norway).
Dánsko a Švédsko: zdaněné dávky (viz Sociální ochrana) a jiná hranice mezi daní a pojistným (viz Daně).
Nizozemsko: velkou část důchodů vyplácejí zaměstnanecké penzijní fondy mimo vládní sektor.